V posledních letech se naše společnost vyprofilovala a nosným produktem se staly průmyslové podlahy. Průmyslové podlahy jsme realizovali např. ve výrobních objektech, autoservisech, či sportovních halách.
Podlahové stěrky na bázi syntetických pryskyřic se vyznačují velmi dobrými mechanicko fyzikálními vlastnostmi. Pevnosti v tlaku a v tahu za ohybu jsou podstatně vyšší než u samotného betonu. Tyto stěrky roznášejí zatížení podlahy do podkladních vrstev, dále zlepšují otěruvzdornost, mají chemickou odolnost vůči jednak např. ropným produktům, ale i kyselinám, louhům, solím apod.
Stěrky jsou vyráběny jako již naplněné pigmentované systémy, vytvářejí estetický povrch. Dále je možné na zhotovení stěrek používat základní transparentní pryskyřice, které se plní sušeným křemičitým pískem, pro vytvoření esteticky přijatelného povrchu se pak opatřují uzavíracími nátěry.
Podlahové stěrky mají samonivelační charakter, rozlévají se na podklad, rozprostírají se zubovými hladítky a dále se odvzdušňují pomocí jehlových válečků (při míchání se do stěrkového materiálu vnesou vzduchové bubliny). Proces tuhnutí pryskyřic je chemický, dochází k polymerizaci (vytváření polymerních řetězců). Stejně jako u cementem tmelených materiálů dochází ke smrštění, to je ovšem do značné míry kompenzováno vysokou pevností v tahu. Lze tak vytvářet bezesparé podlahy (na vyzrále podklady, které se již nesmšťují). Nicméně je nutné ctít objektové dilatace, které se do průmyslové podlahy přiznávají pomocí trvale pružných tmelů.
Pryskyřice mají tzv. studený tok, je proto problematické provádět tyto systémy na šikmé nebo svislé plochy. Pokud je to nutné, používají se stabilizátory, jež studený tok zastavují. Stabilizátory se přidávají do rozmíchaných stěrkových materiálů.
Tloušťky vrstev stěrek se obvykle pohybují od 2 do 3 mm (silnější vrstvy jsou ekonomicky náročné).
